O člověku
Veronika Bujoková
Pohřebiště lidských vztahů
Tak jsem se dřív trápila. Co mi kdo řekl a neřekl, co mi kdo vyčetl, kdo mi vynadal, kdo mě ignoroval a jak jsem se měla chovat já. Míša mi řekla, že se přetvařuju, Eva zase, že jsem moc vážná a Vlasta dokonce, že jsem nafoukaná. Mirka se urazila, že jsem si s ní málo povídala.
Veronika Bujoková
Susan na to vyzrála
Od doby, kdy téměř padesátiletá žena vstoupila na jeviště soutěže Britain ́s Got Talent, uplynulo už pár let. Mezitím se tam vystřídalo mnoho dalších. Všichni zažili dlouhé čekání, únavu a stres, někteří se setkali s úšklebky, nesouhlasným mručením či pobavenými pohledy. Jen pár vyvolených zažije pocit slávy. Takové už soutěže jsou.
Veronika Bujoková
Oči, které neklamaly
Vytvořil rekord v nominacích na Oscara. Nominován byl osmkrát, sošku nikdy nezískal. Na ocenění si však nijak nepotrpěl. I přes alkoholové eskapády, kouření nefiltrovaných cigaret a různé zdravotní potíže se dožil úctyhodných 81 let. Zemřel v sobotu 14. prosince.
Veronika Bujoková
Každá porážka je i vítězství
Když člověk věří, opravdu věří, mění se jeho život a začnou se dít zázraky. Zázraky života.
Veronika Bujoková
Na to se ti můžu, víš co…
Jednou přinesla dcera ze školy památník. Říkám si: „Něco takového ještě existuje?“ Se zájmem jsem si ho půjčila, že zavzpomínám na školní časy. Památníky byly ve velké oblibě. Všichni si je horlivě vyměňovali a učitelky se děsily. Nervy ve škole, doma vlastní děti, večery nad sešity a do toho malovat něco do památníku. Většinou se však daly přemluvit.
Veronika Bujoková
10 věcí výměnou za štěstí
Štěstí je volba. Buď se rozhodneme být šťastní, nebo nešťastní. Život je někdy komplikovaný a jen těžko se v něm vyznáme. Někdy je těžké vidět štěstí, které má člověk přímo před očima.
Veronika Bujoková
Tři ženy Hermanna Göringa
Letec, hrdina první světové války, horlivý stoupenec nacistické ideologie, spoluzakladatel gestapa. Po vítězství nacistů ve straně se stal říšským maršálem letectva, říšským prezidentem říšského sněmu, říšským prezidentem Pruska, říšským ministrem letectva, lesmistrem Německa. Na jednoho člověka funkcí docela dost a výčet ještě není celý.
Veronika Bujoková
Války už bylo dost!
Příběhy hrdinů, kdo je rád neposlouchá. Jsou vzorem i příkladem, že člověk má bojovat za svou věc, za svou zem. Hrdina hájí svou čest a nevzdává se. Nedovolí zlu projevit jeho sílu.
Veronika Bujoková
Houfem ovečky…
Doba klade nemalé nároky. Nejen na vzdělání. Z nabídek práce získá jedinec dojem, že by měl vykazovat znalosti a zkušenosti hodné poradce prezidenta republiky. Přitom skutečnost je mnohdy jiná. Jak říkám s oblibou: „Všechno je jinak.“
Veronika Bujoková
„I am what I am. So what“
„Jsem to, co jsem. Tak co".Tak to řekl a takový byl. Svůj, nespoutaný, nevyčerpatelný zdroj energie. Publikum si dokázal bez problémů získat vrozeným „šoumenstvím“, ale především neskutečným hlasovým rozsahem a propracovanými texty. Při koncertech a na oblíbených večírcích sebejistý muž, v soukromí docela plachý, pochybujíc mnohdy sám o sobě.
Veronika Bujoková
Hollywood, továrna na úspěch?
Putovala dětskými domovy, v šestnácti se vdala a za dva roky rozvedla. Objevil jí fotograf v letecké továrně, kde pracovala. Nafotila snímky a pokoušela se prorazit u filmu. Kdo se s ní setkal, potvrdil, že z ní vyzařovala neobyčejná aura, vřelost, sexualita, zároveň byla plachá, křehká, zranitelná a zvláštní. Přítomna a přesto jakoby v jiném světě. Trápila ji malá sebedůvěra, byla poměrně nevyrovnaná.
Veronika Bujoková
Tvrdá a krutá nebo milující?
Považována za první dámu třetí říše. Žena Josepha Goebbelse, velká ctitelka Adolfa Hitlera. Žena, jež sdílela ideje o osídlení Palestiny židovským národem, že se stala horlivou stoupenkyní nacismu. Co se stalo v životě této, bezesporu ambiciózní a výrazné, zároveň těžko čitelné a vypočítavé ženy?
Veronika Bujoková
Krize jako motor vývoje
Otec zemřel, když my byly tři roky, později přichází o mladšího bratra a sestru. Jsou to velké rány. Maminka se snaží utišit ztrátu milovaných, se zbylými dětmi tráví většinu roku na zámku. Rozlehlý park se vryl hluboko do paměti. Šťastné chvíle si uchoval v srdci celý život, stejně jako maminku, kterou velmi miloval.
Veronika Bujoková
Chybí mi tu Herakles
Herakles, syn Dia a Alkmény, projevil hrdinské schopnosti již jako malý, když zadávil dva hady a zabil lva. Těšil se velké oblibě, hrdina nesčetných příběhů. Na příkaz Eurysthea měl vyčistit „Augiášův chlév“. Augeias vlastnil obrovská stáda dobytka, chlévy se nikdy nečistily, mrva se vršila v metrech. Eurystheus nevěřil, že Herakles stáje vyčistí za jeden den, ale ten se úkolu zmocnil se ctí. Odklonil řeky, voda se prohnala stájemi a vykonala práci sama. Herkules neoplýval pouze svaly, byl chytrý a měl svou čest.
Veronika Bujoková
„Stačilo říct, že Hitler je vůl“
Čas zhojí rány, říká se. Některé se hojí jen velmi těžko. Jsou hluboké a lidé do nich sypou sůl. Zloba, omezenost, závist? Ať je to cokoliv, škody jsou nedozírné a mnohdy nad síly člověka. Dne 10. 6. 1942 ráno se rozštěkají psi. Němci vtrhnou do domu a všechny zatknou. Nemilosrdné kolo osudu se roztáčí. Měl to být den v kruhu rodiny, místo toho přecpaný vlak, hlad, zima, stres.
Veronika Bujoková
Slunce stále svítí
Po sérii neúspěšných výslechů nacisté konstatovali: „Takové lidi bychom vlastně potřebovali, jen bychom je museli dostat na naši stranu."
Veronika Bujoková
Jan Antonín Baťa a jeho pravda
Ve válce bylo okupované Československo ve velmi nevýhodné pozici. Každý se musel rozhodnout, kterou cestu zvolí. Někteří prchli z vlasti, označováni za zrádce nebo hrdiny. Jiní zůstali, nuceni zvažovat, jak si zachovat čest. A některé zlákala kolaborace.
Veronika Bujoková
„Jak jsem našla zajíčka“
Vždycky jsem ráda četla. Ke knihám mě přivedl táta. Často mě jimi obdarovával se slovy: „Verunko, čti, budeš moudrá.“ Hm moudrá.
Veronika Bujoková
Nečiň druhým…
Jedna herečka před časem v rozhovoru řekla, že se jí vůbec nelíbí způsoby některých moderátorů, jež dotázaného uvádějí do rozpaků. A pokládají takové otázky, na které by sami neradi odpovídali.
Veronika Bujoková
Každý dostane, co si zaslouží
Ve škole říkali, že je k ničemu. Jen jedna učitelka mu opakovala: "Jsi dobrý!" On těm magickým slovům uvěřil. Na vojně byl surově zbit a bojoval o život. Léčil se u muže, jehož metody učení byly, mírně řečeno, velmi svérázné. Uzdravil se a začal studovat. Dnes je doktorem psychologie, pedagogiky, doktor filosofie v medicíně, profesor, ale jak říká, obyčejný člověk. Napsal několik bestsellerů, vysvětluje jak být zdravý a šťastný. Pořádá semináře po celém světě s mottem: „Převzít aktivní úlohu při léčení svých nemocí a nad životem.“ Jeho příběh mne zaujal, stojí za to.
následující |
Počet článků 96 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 959 |