Nemáme moc rádi, když do nás horem dolem tlačí, co bychom měli a co ne, jak si udržet zdraví a vitalitu do stovky. Pitný režim, oblíbené téma dnešní doby. Jenže něco na tom je. Nejde jen o to, kolik toho vypijeme, ale co pijeme. Třeba vodu? Voda je život. I my jsme z větší části tvořeni vodou.
Když návštěva požádá o vodu, dívají se trochu divně. Nechtějí urazit „pouhou“ vodou, takže nakonec to skončí u minerálky. Někteří vodu jako tekutinu neuznávají tvrdíce, že se jim po ní dělá špatně. Co na té vodě je? Je jen pro chudáky? Jsme ovlivněni rčením: „Nemá ani na slanou vodu?“ I v písničce se zpívá: „Vodu pijou žáby, pívo starý báby, my pijeme rum.“ Nebo také pivo. Vůbec nic proti pivu, ba naopak, obsahuje nejvíce vody, je zdravé a to naše obzvláště dobré. Ale všeho moc škodí.
Vodu pijeme doma všichni. Ne jen tu, ale máme vlastní studnu, vodu zdravou a dobrou. Už jsem vyrostla z toho, abych se trápila tím, co si kdo o mě myslí. Nedozrálým dětem to zase tak jedno není. Ve škole si mají připadat jako exoti mezi většinou, která se krmí koupenými koblihami a jinými sladkostmi. O přestávce je nával u automatů se sladkými tyčinkami a nápoji. Vždy se najde „obětavec“, který skočí do protější večerky pro pytlíky chipsů. „Jsi králík, že se zase krmíš zeleninou a pořád chlastáš tu vodu?“ Tuhle větu slýchávají děti docela často. Kdo je vlastně ten exot?
I mimo školu hravě děti spořádají pár lahví slazených nápojů a k tomu hromadu sušenek. Půl litru sladkého nápoje znamená v průměru 11 kostek cukru. Jen půl litru! Zajímalo by mě, kdo by poradil během krátké chvíle spořádat celou krabici kostkového cukru. Všem by bylo, myslím, špatně.
Je lepší doplnit tekutiny nějaké, nežli žádné, pokud není jiná možnost. Dát si občas minerálku, džus nebo jiný sladký nápoj, proč ne. Ne však denně v litrech! Na cukru vzniká závislost jako jakákoliv jiná. Platí to stejně tak o pivu nebo třeba o čajích z bylin. Kdo myslí, že je to bomba, když se jimi bude nalévat, pak se mýlí. Nic se nemá přehánět, ani se zdravím.
Poslední dobou ale vedou jiné „bomby“, ty energetické. Není ojedinělý jev vidět malé kluky, jak směle nakupují energetické nápoje. Nikdo se tomu už nediví. Jen učitelky a řidič autobusu mají hrůzu ze školních výletů. Slabší jedinci to neustanou. Pytlík na zvracení je zcela zbytečný. Probíhá to rychle. Energetické nápoje u mladých vedou. Proč? Výrobce slibují síly býka a energie za sto, ale po prostudování jedinec zjistí, že nápoje jsou rychlým občerstvením s nulovou výživovou hodnotou. Lze nějaký nápoj doporučit? Snad jen ten, který nevypijete. Dovolit si ho můžou občas jen sportovci.
Voda je životodárná. Čerstvá z kohoutku je u nás na vysoké úrovni. Je levná. A když už jsme u toho, znáte 20 nejzdravějších nápojů? Že by tam patřila kdysi světoznámá minerální voda? Dokument autora Petra P. Riese, stojí za shlédnutí. Původní Ottův pramen se ztrácí na zašlém rumišti jako kouzlo starých časů. Ale to už je jiné téma.
20 nejzdravějších nápojů